Jabloň

Jabloň - Každodenní dávka ochrany

"Jedno jablko denně a nebudeš potřebovat doktora." Staré anglické přísloví platí hlavně tam, kde by ten „doktor“ měl být gastroenterolog, onkolog nebo kardiolog. Jablka pomáhají pří zácpě i průjmu, působí preventivně proti rakovině, onemocnění srdce a některým mozkovým příhodám - což jsou jak v Americe, tak v Evropě tři nejčastější příčiny úmrtí. Ačkoli ji většina současných bylinářů nezařazuje mezi léčivé, má jabloň a její plody v tomto ohledu za sebou dlouhou historii, a protože byly její léčivé účinky potvrzeny i současnou vědou, je na čase, aby znovu zaujala místo, které jí právem náleží.

„Zakázané ovoce" rostoucí v zahradě v ráji není v bibli nikde blíže specifikováno, přesto lidé odedávna věřili, že to bylo jablko. Podle legendy zůstal jeho ohryzek vězet Adamovi v krku - odtud také pochází výraz Adamovo jablko. „Jablko sváru“ zapříčinilo trójskou válku. Po otráveném jablku upadla Sněhurka do kómatu. A jablko musel sestřelit Vilém Tell ze synkovy hlavy. Raná historie Ameriky zaznamenává i jednoho excentrika posedlého jablky, Johna Chapmana, zvaného "Johnny Jablečné semínko - Johnny Appleseed". Celý život strávil putováním po Pennsylvánii, Ohiu a Indianě, aby všude, kam přišel, vyséval semena jablek - až se stal legendou, o které se zpívají písně.

Ve starém Egyptě, Řecku a Římě byla jablka ve velké oblibě a pěstovaly se tam řady odrůd, ale jako lék byla poprvé jablka ordinována ajurvédskou medicínou, a to na průjem. Dodnes se jablečná šťáva jako lék proti průjmu používá. Tradiční léčitelství staré Číny využívalo kůru jabloně mimo jiné k léčení cukrovky - její účinnost potvrdil i moderní výzkum. Nejslavnější abatyše - bylinářka raného středověku Hildegarda z Bingenu předepisovala syrová jablka zdravým pro povzbuzení a vařená pak k zahájení léčby jakéhokoli onemocnění. V téže době existovalo v Anglii lidové rčení: „Jablko před spaním každý den, doktor půjde žebrotou.“ Jablko svařené s mlékem bylo dříve prý dobré na spáleniny způsobené střelným prachem. V Americe původně jabloně nerostly, ale otcové - poutníci (skupina 40 náboženských exulantů a 61 vystěhovalců; přistála u amerického pobřeží v prosinci roku 1620 s lodí Mayflower a založila obec Plymouth) si přivezli jejich semena ze Starého světa, načež se jablko brzy stalo symbolem Ameriky v podobě jablečného koláče. Jablka, kůra jabloně a jablečný mošt se brzy staly hlavními položkami v repertoáru amerických přírodních léčitelů. Když už se zmiňujeme o americkém jablečném koláči: chudí ho pekli jen se spodní plackou těsta, bohatí si mohli dovolit ještě placku svrchní - odtud anglické „upper crust“, doslova „horní kůrka“, znamenající vyšší společenskou třídu. V 19. století doporučovali američtí eklektici, předchůdci dnešních přírodních léčitelů, jablka ve větším množství jako lék na zácpu, jablka pečená či dušená na lehčí horečnatá onemocnění, odvar z jabloňové kůry na malarickou horečku a jablečný mošt jako „osvěžující nápoj při horečce jakéhokoli původu“.

Účinky

• Průjem
  Moderní věda zjistila, že oblíbené ovoce vděčí za své úžasné léčivé schopnosti ve vodě rozpustné vláknině, pektinu. Výzkum prokázal, že jablečný pektin pomáhá při průjmu proto, že působením střevních bakterií z něho vzniká ochranná vrstva, která pokryje podrážděnou střevní sliznici. Navíc pektin ve střevě bobtná, zvětšuje objem stolice a urychluje odstraňování škodlivin ze střeva. Příčinou průjmu bývají bakterie a existují důkazy, že jablečný pektin působí baktericidně na některé druhy, mezi něž například patří salmonela, stafylokok a Escherichia coli. Jablečný pektin je také aktivní složkou některých volně prodejných přípravků proti průjmy
  
  
• Zácpa
  Lékaři doporučují při zácpě dietu bohatou na vlákninu, proto má v léčení své místo i pektin z jablek. Ve střevě bobtná, zvětšuje objem stolice a tím stimuluje pohyb tlustého střeva.
  
  
• Onemocnění srdce a mozková mrtvice
  Hojnost vlákniny v potravě přispívá ke snížení krevního cholesterolu, hlavní příčiny arteriosklerózy podílející se na vzniku jak srdečních onemocnění, tak některých mozkových příhod. Vláknina ve střevech na sebe váže cholesterol z potravy a zabraňuje jeho vstřebávání. Proto je na pektin bohaté jablko plně na místě jako dezert po konzumaci masitých či mléčných jídel. Podle dlouhodobé studie uskutečněné v Nizozemí na skupině 805 mužů se potvrdilo, že konzumenti jablek byli nejméně často postiženi infarktem. Podle výzkumníků za to vedle pektinu mohou i flavonoidy, antioxidanty v jablkách obsažené, které chrání buňky vystýlající tepny před poškozením usazeninami cholesterolu. Ty jsou původní příčinou zúžení tepen.
  
  
• Rakovina
  Americká společnost pro výzkum rakoviny doporučuje dietu s vysokým obsahem vlákniny jako prevenci vzniku některých druhů rakoviny, zejména rakoviny tlustého střeva. Pektin z jablek totiž v tlustém střevě váže některé kancerogeny z potravy a napomáhá jejich urychlenému vylučování z organizmu, jak dokládá studie publikovaná v Journal of the National Cancer Institute. Flavonoidy také působí proti rakovině, protože chrání buňku před poškozením, které stojí na počátku většiny rakovinových bujení.
  
  
• Diabetes/cukrovka
  Dietu s vysokým obsahem vlákniny doporučují lékaři i u cukrovky. Podle výsledků studie uveřejněné v odborném periodiku Annals of Internal Medicine dokáže pektin obsažený v jablkách snížit hladinu krevního cukru.
  
  
• Těžké kovy
  Podle výzkumu napomáhá jablečný pektin při vylučování sloučenin olova, rtuti a dalších těžkých kovů tím, že je na sebe ve střevech váže. Právě tento účinek je jen dalším důvodem pro to, aby obyvatelé měst se silným znečištěním těžkými kovy dodržovali to příslovečné jedno jablko denně.
  
  
• Poranění
  Jako je hlavní součástí plodů jabloně pektin, obsahují její listy jinou aktivní látku typu antibiotika, která dostala název floretin. Když se škrábnete nebo říznete v jablečném sadu, můžete jako první pomoc použít list jabloně.