Když se řekne jitrocel, málokdo si vybaví velmi účinný a šetrný prostředek s projímavým účinkem. V lékárnách je možné si zakoupit jemně působící projímavý přípravek nazývaný Metamucil, který ve své podstatě není nic jiného než semena jitrocele. Právě pro tuto vlastnost se bylina stala známou již před mnoha staletími. Navíc k tomu současný vědecký výzkum zjistil, že semena jitrocele účinně snižují hladinu cholesterolu v krvi, čímž jsou velmi užitečná pro prevenci srdečních onemocnění a většiny mrtvic.
Jitrocel byl po mnoho staletí součástí čínské a ajurvédské medicíny, kde byly semena i listy mnoha asijských druhů využívány k léčbě průjmu, hemeroidů, zácpy, potíží s močovými cestami a v současné době se využívají i k léčbě vysokého krevního tlaku. Jitrocel se stal běžnou součástí lidového léčitelství Evropy v 16. století, kdy byl častým prostředkem k léčbě průjmu a zácpy. Anglický bylinář 17. století Nicholas Culpeper doporučoval semena na záněty, dnu, hemeroidy a bolavé bradavky (mastitida) u kojících matek. Evropští lékaři se po čase jitrocel naučili využívat, ale ve Spojených státech se tato léčivá rostlina dostala ve známost až po první světové válce.
Léčebné využití Až 30 procent jitrocelových semen je tvořeno rozpustitelnými vlákninami a slizovitými látkami. Když se vloží do vody, nabobtnají až na desetinásobek své původní velikosti a stanou se slizovitými. Zejména obsah slizovitých látek dává rostlině její léčebné vlastnosti.
Jeden výzkum dokázal, že jitrocelová semena ochránila laboratorní zvířata před poškozením způsobeným jedovatými příměsi jídel. Jitrocel zvýšil objem jejich stolice, takže se jedovaté látky nedostaly do tak blízkého kontaktu se střevní stěnou, díky čemuž ji nemohly tolik poškodit. Vědci věří, že zcela stejným způsobem dokáže jitrocel snižoval riziko vzniku rakoviny střev či konečníku.