Kozlík

Kozlík lékařský - Klíč k poklidnému spánku

V Německu se ve 13. století radní města Hameln rozhodli, že musí z jejich města zmizet krysy, Pozvali si potulného hráče na flétnu, tehdy zvaného krysařem, který dokázal hrou na svou flétnu krysy přilákat a odvést je z města ven. Když se ale krysař vrátil pro svůj honorář, odmítli jej radní zaplatit. Pomstil se tak, že hrou na svou Hlétnu navždy odloudil z Hamelnu všechny děti. V současných příbězích o krysaři se hovoří jen o jeho magických schopnostech souvisejících s hudbou, ale podle starých německých pověstí byl zároveň i výtečným bylinářem. Krysař tedy krysy a později i děti očaroval nejen svou hrou na flétnu, ale také hypnoticky účinkujícím kořenem kozlíku! Kozlík dokáže přitahovat krysy i kočky. Bylina totiž obsahuje látky podobné látkám obsaženým v šantě kočičí. Kozlík vydává tak nepříjemný zápach, že byl mezi starými Římany a Řeky, jmenovitě například Dioscorides, Plinius a Galen, pro svou nevábnou vůni přímo pověstný. Dioscorides doporučoval kozlík jako diuretikum a protijed. Plinius jej považoval za lék přinášející úlevu od bolesti. Galen jej předepisoval při zahlenění průdušek a plic. V době, kdy byl nazýván valeriánem, byl kozlík považován evropskými bylináři za všelék. Německá abatyše a bylinářka 12. století Hildegarda z Bingenu předepisovala bylinu k uklidnění a zlepšení spaní téměř 100 let před tím, než ji krysař použil jako hypnotikum. Koncem 16. století se stal kozlík velmi oblíbeným, neboť jeden italský lékař tvrdil, že s jeho pomocí vyléčil epilepsii. Roku 1597 napsal britský bylinář John Gerard, že ve Skotsku by „žádný lék ani odvar nebyl k ničemu, pokud by neobsahovaly kozlík“. Gerard bylinu nadšeně doporučoval na otoky plic, křečovité záchvaty, modřiny a slábnutí. Anglický bylinář 17. století Nicholas Culpeper přidal několik originálních způsobů využití: „Odvar připravený z kořene je velmi účinný proti moru, vyvolává menstruaci, je výtečný pro lidi trpící kašlem, skvělý je na všechny opary, bolesti i rány“. Pozdější evropští bylináři považovali rostlinu za prostředek uklidňující trávicí soustavu a léčící potíže spojené s menstruací. Kolonisté si povšimli, že domorodé kmeny používaly kořeny amerických druhů kozlíku rozemleté na prášek k léčbě ran. Tohoto využití kozlíku si povšiml Samuel Thomson, který založil thomsoniánskou medicínu, těšící se před občanskou válkou vysoké oblibě. Thomson o kozlíku tvrdil, že je to ten nejlepší prostředek na nervy, který zná. Eklektičtí lékaři 19. století, předchůdci dnešních přírodních léčitelů, předepisovali kozlík pro jeho uklidňující účinky při epilepsii, mír- ných křečích a hypochondrii. Ale eklektická učebnice (1898) varovala před užíváním velkých dávek, protože by mohly způsobit nervozitu, podrážděnost, závratě, nevolnost a halucinace. Evropané otřesení opakovaným bombardováním během první světové války často užívali kozlík lékařský. Současní bylináři většinou souhlasí s tvrzením uvedeným v Holistic Herbal od Davida Hoffmanna, který o kozlíku prohlašuje, že je jedním z nejlepších uvolňujících prostředků mezi léčivými bylinami. Dnešní bylináři jej doporučují proti nervozitě, úzkostným stavům, nespavosti, bolestem hlavy a střevním křečím. Všechny části kozlíku obsahují složky se sedativními účinky. V největší koncentraci se však tyto složky nacházejí v kořenech.

Účinky

• Nespavost
  Mnoho výzkumů zjistilo, že je kozlík velmi efektivním sedativem. Pravidelné užívání však vyvolává toleranci a potřebu užívat vyšší dávky, aby bylo dosaženo požadovaného účinku. Při přerušení užívání se mohou dostavit abstinenční příznaky, včetně neklidu, nespavosti, bolesti hlavy, nevolnosti a zvracení. Přestože může dojít i ke vzniku psychologické závislosti, není kozlík v žádném případě návykový a přerušení jeho užívání není provázeno žádnými abstinenčními příznaky.
  
  
• Vysoký krevní tlak
  Při výzkumu na zvířatech se zjistilo, že kozlík snižuje krevní tlak. Samozřejmě, že není možné výsledky z pozorování zvířat použít pro lidi, ale obdobný účinek na lidi je pravděpodobný. Pokud máte zvýšený krevní tlak a máte zájem zařadit kozlík do svého léčebného programu, promluvte si o tom se svým lékařem.

Výzkumy na zvířatech naznačují, že kozlík má proti křečové působení, čímž se potvrzuje tradiční využití této byliny při léčbě epilepsie. Několik zpráv dokazuje, že bylo u byliny zjištěno určité protinádorové působení připomínající působení dusíkatého yperitu. Někdy v budoucnosti by se kozlík mohl stát součástí léčby rakoviny. Kozlík nepodávejte dětem mladším dvou let. U starších dětí a lidí nad 65 let začněte s nižšími dávkami, které můžete později podle potřeby zvýšit. Bezpečnost a rizika Velmi vysoké dávky kozlíku by mohly způsobit bolest hlavy, ospalost, rozostřené vidění, nepokojnost, nevolnost a ranní malátnost. Pro dospělé, s výjimkou těhotných a kojících žen a lidí užívajících jiné sedativní látky, je kozlík užívaný v běžně doporučovaných dávkách považován za bezpečný. Když se dostaví drobné zdravotní potíže, například bolest hlavy nebo žaludku, snižte dávkování nebo ho přerušte úplně.