Tisíce let před tím, než jsme začali využívat ledničky, si naši předkové povšimli, že když zabalí maso do rozmačkaných listů rozmarýnu, maso déle vydrží a získá čerstvou vůní a příjemnou chuť. Dodnes je rozmarýna lékařská často přidávána do masových pokrmů. Schopnost rozmarýny konzervovat maso vedla postupem času k přesvědčení, že dokáže zároveň zlepšit paměť. Řečtí studenti nosívali snítku rozmarýny, aby jim pomohla naučenou látku si lépe vybavit. Později se stala součástí svateb jako symbol manželské věrnosti a pohřbů, aby pozůstalým připomněla jejích pochovaného příbuzného. V Hamletovi dává Ofélie Hamletovi větévku rozmarýny se slovy: „Tady je rozmarýna, abys nezapomněl“. Naši předchůdci používali rozmarýnu obdobně jako většinu jiných aromatických léčivých bylin - na nemoci týkající se hlavy, dýchacích cest a trávicího traktu. V minulosti čínští lékaři podávali rozmarýnu společně se zázvorem při léčbě bolestí hlavy, špatného trávení, nespavosti a malárie. Ve středověku byla rozmarýna spojována se svatbami, později byla považována za magickou rostlinu vhodnou k přivolání lásky. Když se mladý člověk dotkl svého vyvoleného větévkou rozmarýny s otevřeným květem, měli se do sebe mladí lidé brzy zamilovat. Rozmarýna vložená pod polštář měla odhánět špatné sny. Jestliže byla vysázena kolem domu, dokázala prý udržet všechny čarodějnice mimo dům. V Anglii se v 16. století stala předmětem hádek, protože se věřilo, že domu, před kterým je vysazena rozmarýna, vládne žena. Muži pak často rozmarýnu vytrhávali, aby dokázali, že oni jsou pány ve svém domě, a nikoli jejich ženy. Roku 1235 ochrnula maďarská královna Alžběta. Podle legendy naložil poustevník na několik dní půl kila rozmarýny do 4 litrů vína, pak tím potíral její končetiny, a tak ji uzdravil. Směsím rozmarýny s vínem se začalo říkat voda maďarské královny a používaly se po mnoho staletí zevně při léčbě dny, lupů, jako prevence proti plešatosti a kožním potížím. Později byla do tzv. maďarské vody přidávána i majoránka s mátou. Francouzi věšeli rozmarýnu do pokojů nemocných ve víře, že je její vůně pomůže vyléčit. Dokonce i za druhé světové války pálily v nemocnicích francouzské sestřičky za účelem dezinfekce směs rozmarýny a jalovcových bobulí. Kolonisté si přivezli rozmarýnu s sebou do Severní Ameriky. Podle dnešních bylinářů podporuje rozmarýna cirkulaci, zažívání a nervový systém. Doporučují ji k léčbě bolestí hlavy, trávicích potíží, depresí a jako kloktadlo při zápachu z úst. Zevně ji předepisují při bolesti svalů a k přípravě relaxačních koupelí. Lidoví léčitelé Střední Ameriky používají rozmarýnovou silici k odpuzování hmyzu a k vyvolání menstruace.
Antioxidanty pomáhají předcházet vzniku rakoviny. Jejich vysoký obsah v rozmarýně přivedl vědce na Pensylvánské státní univerzitě na myšlenku přidat prášek z listů do jídla některým laboratorním zvířatům. V porovnání se zvířaty, která dostala jen normální stravu, byla zvířata konzumující rozmarýnu před vznikem rakoviny výrazně chráněna. Slabé rozmarýnové přípravky můžete podávat i dětem mladším dvou let.