Máta

Máta – Chladivý dotek

Už jste někdy slyšeli o „mátě podávané po jídle“? Ve skutečnosti jsou to mentolové bonbony, které vznikly z dávného zvyku zakončit hostinu snítkou máty pro uklidnění žaludku. Vědecký výzkum prokázal moudrost tohoto starého zvyku a potvrdil další léčebná využití máty peprné i máty klasnaté. Obě máty jsou oblíbené v bylinném léčitelství a obě mají velmi podobné účinky. Máta peprná je ovšem podstatně chutnější a silnější. Jako léčivá bylina byla dříve užívána máta klasnatá. Máta peprná se objevila mnohem později, jde vlastně o přirozeně se vyskytujícího křížence několika různých druhů máty. Odborníci si nejsou zcela jisti, ze kterých druhů mát přesně vznikla máta peprná, ani kdy se vlastně tento kříženec poprvé objevil.

Již v Ebersově papyru, nejstarším dochovaném lékařském textu, byla máta zmiňována pro své uklidňující účinky na žaludek. Z Egypta se máta rozšířila do Palestiny, kde se používala jako platidlo daní. V Lukášovi (11:42) kárá Ježíš Farizejské: „Odevzdáváte desátky z máty, routy...ale nedbáte na spravedlnost a lásku, kterou žádá Bůh.“ Ze Svaté země se máta rozšířila do Řecka, kde se stala součástí mytologie. Zdá se, že Pluto, bůh mrtvých, se zamiloval do krásné nymfy Minehy. Plutova božská manželka Persefona začala žárlit a proměnila Minhu v mátu. Pluto nemohl vrátil nymfě její dřívější podobu, ale způsobil aby tato bylina krásně voněla. Jméno Minthe dalo později základ odbornému názvu tohoto rodu, Mentha. Řekové i Římané přidávali mátu do mléka, aby zabránili jeho zkysnutí, a podávali ji po jídle jako prostředek k uklidnění trávení. Římský přírodní léčitel Plinius napsal, že máta „obnovuje sílu ducha“ a doporučoval, aby ji lidé věšeli do pokojů nemocných, protože pomáhá uzdravovat. Řecký lékař Dioskorides považoval mátu za „hřející", a tudíž za prostředek vzbuzující chtíč. Jiní řečtí a římští bylináři mátu předepisovali při nejrůznějších indikacích od škytavky až po lepru. Čínští a ajurvédští lékaři používali mátu po staletí jako tonikum a přípravek uklidňující zažívání, dále při léčbě nachlazení, kašle a horečky. Německá abatyše a bylinářka 12. století Hildegarda z Bingenu doporučovala mátu na trávicí ústrojí a dnu. Bylináři se po nějakém čase shodli, že máta peprná je lepší prostředek pro uklidnění žaludku, na kašel, nachlazení a horečku. Kolonisté si povšimli, že indiáni používají severoamerické druhy mát k léčbě kašle, otoků a zápalů plic. Máta peprná i klasnatá, které kolonisté přivezli s sebou, se brzy rozšířily a zdomácněly. Na konci 19. století předepisovali eklektici, předchůdci dnešních přírodních léčitelů, mátu peprnou proti bolesti hlavy, na kašel, bronchitidu, žaludeční neurózu a menstruační potíže. Také ji přidávali do projímadel, aby minimalizovali střevní křeče a zároveň i často nepříjemnou chuť těchto prostředků. V eklektické učebnici (1898) jsou zmiňovány „aktivní dezinfekční účinky“ mentolu i jeho „značná anestetická síla“ při aplikaci na rány, spáleniny, opařeniny, hmyzí kousnutí a bodnutí, ekzémy, plané neštovice a bolesti zubů. Eklektici zároveň používali mentolovou páru k inhalaci a k potírání plic, což zlepšovalo průběh astmatu, senné rýmy a ranní nevolnosti. Současní bylináři doporučují mátu peprnou zevně proti svědění a zánětům, vnitřně pak jako prostředek na uklidnění zažívacího ústrojí, bolesti spojené s menstruací, kinetózu (nevolnost z pohybu), na ranní nevolnosti, nachlazení, kašel, chřipky, zahlenění, bolesti hlavy, pálení žáhy, horečku a nespavost. Podobně jako u mnoha dalších aromatických bylin doporučuje se často máta také k relaxačním bylinným koupelím. Oba druhy máty vděčí za své léčivé vlastnosti svým vonným silicím. U máty peprné obsahuje silice především mentol. Silice máty klasnaté obsahuje podobnou látku nazývanou karvon. Obě látky mají obdobné vlastnosti, ale zcela podle přesvědčení našich předků je mentol silnější a je také v bylinném léčitelství používán častěji.

Účinky

• Zažívací potíže
  Mentolové pamlsky po jídle jsou skutečně velmi účinné. Mentol a karvon uklidňují hladké svalstvo zažívacího ústrojí, čímž předcházejí svalovým křečím, a jsou proto nazývány spasmolytiky. Komise, která vyhodnocuje bylinné přípravky pro německou obdobu FDA, schvaluje mátu peprnou k léčbě špatného trávení a žaludečních i střevních neuróz. Některé německé a ruské výzkumy naznačují, že by mohla máta peprná mít výtečný účinek při prevenci žaludečních vředů a při posílení tvorby žluči.
  
  
• Syndrom dráždivého tračníku
  Také nazývaný spastickým střevem nebo funkční poruchou střev, které jsou charakterizovány těmito příznaky: břišní křeče, nadýmání, zadržování tekutin, průjem nebo zácpa, případně i pálení žáhy a přecitlivělost. Britští vědci analyzovali pěť různých studií zabývajících se léčbou střev podrážděných silicí z máty peprné. Ve všech třech případech, kdy bylo dosaženo pozitivních výsledků.
  
  
• Bolest
  Eklektici měli pravdu, když u mentolu uváděli „značnou anestetickou sílu“. Mentol je součástí mnoha volně prodejných přípravků proti bolesti. Dále se přidává do přípravků na uvolnění zahleněného krku. Také je součástí mnoha přípravků proti kousnutí a bodnutí hmyzem i na vyrážky způsobené rostlinami. Komise schvaluje silici máty peprné k léčbě svalové bolesti.
  
  
• Otoky a překrvení
  Mentolové výpary samozřejmě pomáhají při překrvení nosu, dutin i plic. Mentol je součástí mnoha různých prostředků, které poskytují úlevu v uvedených indikacích. Máta peprná je lék schválený k léčbě běžného nachlazení.
• Kašel
  Několik výzkumů prokázalo, že kromě svého působení proti zahlenění je mentol také účinným prostředkem potlačujícím kašel.
  
  
• Infekce
  Eklektici možná byli na správné stopě se svým výrokem o mentolu jako o účinném dezinfekčním prostředku. V laboratorních podmínkách mentol spolehlivě hubil několik druhů bakterií, virus způsobující opar prostý, který stojí za vznikem oparů na ústech i genitáliích. Tyto výzkumy potvrzují tradiční využití máty peprné při léčbě ran a bronchitidy.
  
  
• Bolesti hlavy
  
  
• Ženské zdravotní potíže
  Spasmolytika uvolňují kromě hladkého svalstva trávicího ústrojí i hladké svalstvo nacházející se v děloze. Několik bylinářů doporučuje mátu peprnou k léčbě ranních nevolností. Těhotné ženy, které by si přály vyzkoušet mátu peprnou při léčbě ranních nevolností, by se měly raději držet slabého čaje, než aby užívaly silné léčebné nálevy této byliny. Ženy, které dříve měly potíže dítě donosit, by v těhotenství mátu rozhodně užívat neměly. Ostatní ženy mohou zkusit nálev z máty peprné k vyvolání menstruace.

U žádné z těchto bylin nebyly při používání v sušené nebo čerstvé for nikdy publikovány zprávy o jejich škodlivém vlivu za zdraví, s výjimkou podráždění kůže u lidí se zvýšenou citlivostí. POZOR! Nikdy nekonzumujte čistý mentol! Již jedna malá lžička (přibliž 2 gramy) může být smrtelnou dávkou. Čistá silice z máty peprné může být také jedovatá a způsobit srdeční arytmie, nedoporučuje se ani její konzumace. Pro dospělé, s výjimkou těhotných a kojících žen, jsou obě máty považovány za bezpečné, pokud jsou užívány v běžně doporučovaném množství. Pokud některá z nich způsobí drobné zdravotní potíže, jako je například bolest břicha nebo průjem, snižte dávkování nebo rostliny přestaňte užívat úplně.