Nemusíte být bylinář, abyste se pobavili účinkem šanty na kočky. Máte před sebou názorný příklad byliny, která má na zvíře opačný účinek, než je tomu v případě lidí - u koček vyvolává bláznivou, směšně vypadající reakci, zatímco u lidí má zklidňující vliv na nervy a na trávicí ústrojí. Také může ulehčit od menstruačních bolestí a představovat první pomoc pro zahrádkáře.
V Evropě a Číně se šanta užívá pro své léčivé účinky déle než 2 000 let. Čaj z této po citronu a mátě vonící byliny byl považován za lék proti chřipce, kašli a k uvolnění zahleněných průdušek. Dřívější léčitelé ji s oblibou předepisovali k léčbě horečnatých onemocnění. Tradičně byla bylina užívána jako sedativum, prostředek k uklidnění zažívacích problémů, vyvolání menstruace, odstranění menstruačních bolestí, nadýmání a na kojeneckou koliku (průjem). Rodiče dávali kojencům slabý čaj ze šanty a dokonce jim zavěšovali malý pytlíček s bylinou kolem krku, aby mohli vdechovat její uklidňující vůni. Směs ze stejného dílu šanty a šafránu byla kdysi doporučována k léčbě planých neštovic a spály. Listy šanty se žvýkaly za účelem úlevy od bolesti zubů a kouřily při léčbě bronchitidy a astmatu. Ze šanty se připravoval oblíbený čaj v době anglické královny Alžběty I. Když pak Angličané začali cestovat a dobývat kolonie, zaujal jeho místo čaj, který je oblíbeným národním čajem v Anglii dodnes. Ale ne všichni Angličané byli touto změnou nadšeni. Kolonisté si tuto bylinu přivezli s sebou i do Severní Ameriky. Rostlina tam rychle zdomácněla a dnes roste téměř po celém kontinentu. Původní obyvatelé se ji naučili od osadníků také užívat. Používali ji po vzoru kolonistů na zkažený žaludek, průjem kojenců a jako chutný nápoj. Popravčí je proto užívali před popravou, aby se dostali do té správné nálady. Šanta je dodnes uvedena v mnoha knihách o drogách coby droga se slabým účinkem. Pravda je ovšem jiná, šanta není pro člověka látkou omamnou. Opojný vliv na kočky je ovšem něco jiného. Šanta přitahuje všechny kočky, ale pouze u dvou třetin lze pozorovat opravdu silnou euforii, euforie je však dědičná, ne všechny kočky mají potřebné geny. Dnešní bylináři se na šantu rádi spoléhají. Jeden z nich napsal: „Je jisté, že u rostliny s tak silným vlivem na kočky, nemůže být popřen její léčivý vliv na člověka. Podle německých výzkumů jsou látky způsobující opojení koček blízké svou strukturou přírodním sedativům obsaženým v kozlíku lékařském. To podporuje tradiční využití rostliny pro její jemné sedativní účinky.